Zobrazují se příspěvky se štítkemo blogu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemo blogu. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 3. ledna 2013

Sun of a bitch. What was I doing, while not blogging here.

Co jsem dělala, když jsem neblogovala Mezi světy?


!!!BLOGOVALA JSEM MEZITÍM tady/here IT IS *the different page* WHERE I WAS BLOGGING!!!

Duplicitní příspěvky by se neměly objevit, až
na sirénové video, které jsem vložila do obou blogů.
//
There shouldn't be any duplicate posts, except the siren video, which I posted on both pages.

pondělí 4. srpna 2008

Znovu vysvětluji (po roce)

Tento blog byl primárně založený kvůli stěhování. Ten rok, který jsem strávila v Moskvě, jsem nechtěla vypadnout z kontaktu s kamarády a současně jsem jim (a komukoli, kdo projevil zájem) chtěla přiblížit život v tom velkém, nevšedním městě.
Jsem teď zpátky v Praze, ale blog zůstává - na stejné adrese se stejnou autorkou. Stále mám o Moskvě (a nejen o ní) co říct, budu sem tedy postupně dodávat věci, které jsem sem dát za svého pobytu tam nestihla. Současně sem ale budu dávat i příspěvky s jinou než ruskou tématikou, protože můj záběr je podstatně širší;)
Pokud vás něco zajímá, chystáte se do Ruska nebo vás jen něco zaujalo, můžete mi napsat. Buď formou komentáře na blogu, anebo na mejl: blackiris@centrum.cz

středa 10. října 2007

Na vysvětlenou

Rozhodla jsem se založit si internetový deník původně proto, aby si všichni, které jsem "nechala" v Praze mohli někde přečíst, jak tady žiju, co dělám a tak... Postupně jsem začala přidávat i různé informace o Moskvě a začala se snažit být trochu... objektivnější... X)

Tohle je můj druhý pokus, předchozí blog, ze kterého jsem zkopírovala většinu (ale ne všechny X) příspěvků, najdete na adrese http://obycejnaholkavneobycejnymsvete.sblog.cz/ Změnu domény mi doporučil (no, vlastně mě tak trochu umlátil argumenty X) Noxa, za což mu patří moje velké díky =)

Budu se snažit udržet tady co největší přehlednost, a pokud to půjde, pořád tenhle blog vylepšovat.

Co se týče Obyčejné holky, byl to takový menší pokus o novou identitu... Nakonec se tedy zase vracím k Iris, a obávám se, že už u ní zůstanu jednou provždy... Koneckonců - jak mi tady spolužáci laskavě připomínají každý všední den - já vlastně nejsem ani normální ani obyčejná...