přišla zima bílá... a my do ní přišli natáčet

Včera šest hodin natáčení venku, dneska dvě... navíc jsem dělala produkční, což zahrnovalo mimo jiné dotáhnout vypůjčený stůl na místo natáčení (pěšky celkem kousek, navíc s tim stolem - krční a zádový svaly úpí jen při tý vzpomínce), vyklápět kopečky zmrzliny na zpola zasněžené schody a fotit nadšené turisty, kterým se naše "street performance" očividně strašně líbilo=) je tu smajlík, ale mně úsměv tuhne do podivnýho šklebu. Chci lentilky, a chci je fakt hodně, takže nejspíš zítra vyvalím svoje tělesný pozůstatky do tý venkovní kalamity... Nějak jsem se na nich stihla stát za poslední asi čtyři dny závislá, a svoje poslední jsem dneska věnovala čtyřleté herecké hvězdičce, která mě odzbrojovala sladkým úsměvem a velkýma modrýma kukadlama... jak už to děti umí. Dalším důvodem, proč mně pěkně třeští hlava je kromě mrazu taky fakt, že jsem objevila a docenila hřejivé schopnosti čaje s rumem... nebo spíš rumu s čajem, jak výstižně charakterizoval obsah mé termosky náš zvukař:)