Po zkoušce

Pro ty, koho to zajímá - zkoušku z RJ jsem udělala a tenhle týden si půjdu pro certifikát)))
Já jen, abyste třeba nebyli zbytečně napjatí...
Za veškerou projevenou i tichou podporu díky!!!)))

Veselé Velikonoce=)

Nemějte mě za blázna, mám totiž na mysli ruské, respektive pravoslavné Velikonoce - Paschu. Pascha, nebo taky Světlá neděle, je dnem Ježíšova zmrtvýchvstání. Dnes se tedy lidé zdraví slovy: "Christos voskres!" a odpovídají: "Voistinu voskres." ("Kristus vstal z mrtvých!" - "Opravdu vstal!") Poté by si měli vyměnit tři polibky.
Pascha je velmi pozitivní církevní svátek, vždyť vzkříšení Ježíše symbolizuje vítězství života nad smrtí. Symbolem života je od dávných dob vejce - proto se v tento den Rusové obdarovávají obarvenými vajíčky. (Na rozdíl od Českých luhů a hájů, obejde se to zde bez pomlázky=)
Na Paschu končí Veliký půst, který pravoslavní křesťané drží od Maslenicy. (Maslenica - obdoba našeho masopustu, kdy se rituálně spálí figurína symbolizující Zimu.) Jen pro představu - letošní Veliký půst trval od 10. března do dneška (27. duben) a nesmělo se při něm jíst maso, vejce a mléčné produkty.
K tradičně známým jídlům patří "kulič" - což je obdoba našeho mazance. V předvečer Paschy přinášejí lidé obarvená vajíčka a domácí i koupené kuliče do kostela, kde si je nechávají posvětit.
To probíhá tak, že se do pečiva a mezi vajíčka umístí tenká svíce, které se prodávají v kostelech, a kněz nad jídlem pronese modlitby. Tyto svíčky zapalují pravoslavní křesťané ve speciálních stojáncích před ikonami při každé návštěvě kostela - někteří se jen pomodlí, jiní ke svíčce připojí lísteček se svým přáním. Křižovat se samozřejmě začínají zprava. A ještě jedna důležitá věc - před vstupem do pravoslavného kostela si ženy musí zakrýt hlavu a muži naopak smeknout. Někde jsou pravidla ještě přísnější - do chrámu, nacházejícího se v ženském klášteře, je osobám ženského pohlaví povolen vstup jen v sukni.

Klasické předzkouškové dojmy

Prohlížím si na spolužácích fotky svojí třídy (asi by se hodilo říct bývalé, ale já ji tak asi nikdy brát nebudu...), vedle vyřvává ruské rádio něco o tom, že "она не твоя," a já jsem nervózní jako pes. Den před zkouškou je vždycky nejhorší - člověk by to nejradši měl už za sebou... Asi si půjdu něco opakovat. Sice už se mi zase kupí kulturní zážitky, jenže nějak nemám náladu něco o tom psát. Snad zítra, až se z té zkoušky vrátím domů.
Napadlo mě, že si šlehnu kyslíku na povzbuzení mozku a při té příležitosti jsem si (to je sranda, zrovna v rádiu někdo zpívá o tom, že "кислорода в городе не хватает"- jak zoufale přesné!!!) vzpomněla, že jsem se o tom ještě nezmínila. Tady si totiž jde koupit kyslík normálně v lékárně, buď ve větších lahvích prodávaných se speciální maskou, nebo menším balení, ze kterého kyslík prudce uniká při jejich pootevření. Musím říct, že dýchnout si kyslíku je občas dost potřeba. Zvlášť pro člověka, který tady nemá auto, aby mohl o víkendu vyjet na čerstvý vzduch někam za Moskvu.

Aktualizace ke dni 18. 4. 2008

Dnes jsem konečně změnila záhlaví. Působí možná trochu pochmurně, ale odpovídá momentálnímu počasí v Moskvě =)

Kolomenskoje - Obrázky s atmosférou

P.S. Omlouvám se za tu alej, omylem jsem ji vložila 2x. Odstranit nejde, tak to je taková příloha zdarma xD

Jiný kraj, jiný mrav, aneb Mladý pane, mladý pane! ...tatínek Vám straší na cimbuří

Vzpomněla jsem si nedávno na jednu příhodu, která se mi stala kolem Vánoc. Je svázána se zvykem Rusů obracet se na všechny ženy do sedmdesáti let slovem: "Děvuška!" a na muže do stejného věku slovy: "Molodoj čelověk." Tedy něco jako "slečno, mladá paní" a "mladý pane". Přičemž to nemyslí nijak ironicky nebo posměšně, ale prostě to používají jako normální oslovení.
Seděla jsem tehdy s tátou v kavárně, čekali jsme až nám přinesou kafe a zákusky, a tatínek si mezitím zašel odskočit tam, kam musí i prezident pěšky. A tu se ke mně hrne číšník, nese dva dortíky a jedno kafe. A ptá se: "Co budete pít vy?" Já na něj překvapeně zírám a duchaplně odpovídám - "To kafe." A on na to: "Aha. A mladý pán?" Načež jsem na něj vytřeštila oči. Nechápala jsem, vůbec mi nedošlo že myslí mého tatínka (který mimochodem vypadá o dost mladší, ale mladým pánem bych ho teda - samozřejmě z respektu k jeho zkušenostem a jako ke svému otci - rozhodně nenazvala) a přemýšlela jsem, jestli si mě spletl s někým jiným, nebo jestli s námi u stolu sedí ještě někdo, koho já nevidím a on ano. V ten moment se naštěstí vrátil tatínek a všechno se vysvětlilo - mně konečně došlo, která bije a táta vysvětlil číšníkovi, že jsme chtěli samozřejmě dvě kafíčka.
A já byla rázem bohatší o jednu zkušenost. A sice, že až zase příště nazve moje rodiče někdo slečnou a mladíkem, nemám mu dávat do zubů, protože to rozhodně nemyslí neuctivě, ale je naopak slušný.

Jarní novinky z Moskvy

Už jsem pomalu začínala uvažovat o nějakém jarnějším obrázku do záhlaví blogu, když tu náhle přišel apríl, teplota klesla na tři stupně a venku dokonce sem tam sněží. Duben, nejnevyzpytatelnější měsíc v roce! Takže jsem vytáhla kabát a klobouk, jež si radši cestou do školy jednou rukou přidržuju, aby mi ho některý z vysoce inteligentních spolužáků neserval z hlavy. Tyhle základkové manýry mě fakt začínají unavovat.
Co se jinak týče mých skvělých spolužáků, minulý týden jsem měla výstup s třídní krasavicí Lenou. Náš rozhovor má za následek, že mě a Laru naši "zlatí spolužáci" teď víceméně ignorují (což je po tom, co po nás házeli o hodině věci, docela fajn změna). Když jsem totiž Lenočce vmetla do tváře, že je mi úplně volná a že uvítám, když si mě konečně přestane všímat, její sebevědomí zjevně zůstalo lehce otřeseno.
Ve škole nějak nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo za nějaký měsíc maturovat. Spolužáci se dál vesele flákají a učitelé spíš o závěrečných zkouškách mluví než že by k nim někoho intenzivně připravovali...
Mně čeká zanedlouho zkouška z ruštiny, takže se snažím opakovat gramatiku, číst rusky, poslouchat ruské rádio a vůbec se naladit na ruskou vlnu. Vzhledem k tomu, že jsem v Moskvě, těžko můžu být naladěnější. Už se mi do řeči vkrádají rusismy. Tady na blogu se to naštěstí zatím neprojevuje, ale neradujme se předčasně ;)