úterý 20. května 2008

Katedrála Krista Spasitele



Tento největší pravoslavný kostel na světě má docela zajímavou a místy velmi pohnutou historii.
Byl vybudován k oslavě vítězství nad Napoleonem při jeho neúspěšném tažení do Ruska. Místo na břehu řeky Moskvy vybral pro stavbu sám car. Původní výstavba byla zbourána, aby uvolnila prostor pro chrám - mezi takto odstraněnými budovami se ocitl i Aleksejevský klášter. Traduje se, že jeho abatyše místo proklela a prorokovala, že na něm dlouho nebude nic stát.
Konstrukce katedrály byla zahájena v září 1839 a trvala 44 let, přičemž cena se vyšplhala k 15 milionům rublů. Lešení kolem stavby odstranili v roce 1860, vnitřní výzdoba chrámu ale trvala ještě 20 let.
Chrám byl za účasti cara Alexandra III. slavnostně otevřen 26. května 1883. V přízemí chrámu se nacházela galerie, věnovaná vítězství nad Napoleonem. Zdi pokrývaly reliéfy z mramoru, zobrazující slavné vojevůdce a bitvy té doby.
Chrám byl místem korunovací a celonárodních slavností, nacházela se zde také knihovna s mnoha cennými svazky. Hlavní církevní svátek chrámu - Narození Páně - byl v Moskvě každoročně slaven jako svátek vítězství nad Napoleonem.
S nástupem socialismu však nastaly pro chrám krušné časy. Dá se vlastně bez nadsázky říct, že to byl jeho konec.
2. června 1931 vedení komunistické strany SSSR (údajně snad Stalin osobně) rozhodlo, že na místě chrámu bude vybudován obří Palác sovětů. 5. prosince 1931 byl chrám zničen dvěma výbuchy.

Demolice Chrámu

Nikdy neuskutečněný projekt Paláce sovětů

Mramorem z chrámu obložili stanice metra "Ochotnyj rjad" a "Kropotkinskaja", desky se jmény válečných hrdinů z roku 1812 rozdrtili a vzniklými kaménky vysypali cestičky v moskevských parcích.
Stavba Paláce sovětů byla zahájena v roce 1937 - v roce 1939 byly hotové základy pro výškovou část budovy a hlavního vchodu. V říjnu roku 1941 však do stavby zasáhla válka - z železné konstrukce, připravené na montáž do budovy, byly vytvořeny protitankové zábrany. Po válce sice stále ještě existoval projekt pro stavbu Paláce, nebyly už ale síly ani prostředky pro jeho realizaci.
Dlouhá léta na místě bývalého chrámu zela díra. V roce 1958 nejspíš právě ona díra inspirovala kohosi k vytvoření dalšího projektu - a na svatém místě se objevil bazén Moskva. V 90. letech 20. století vzniklo v Moskvě velké hnutí za obnovu chrámu a 5. prosince 1990 byl položen základní kámen. Nadace na obnovu chrámu vznikla o dva roky později. Na jeho obnovu se mezi lidmi pořádala sbírka podobně jako u nás kdysi na Národní divadlo. V září 1994 začala likvidace bazénu Moskva. Chrám byl otevřen 31. prosince 1999, v předvečer 2000. výročí narození Krista. Je postavený přesně podle původních plánů.

Plný název chrámu zní: Katedrální církevní chrám Krista Spasitele (ve jménu Narození Krista), často se pro něj užívá zkratka XXC. Je sídelním chrámem patriarchy ruské pravoslavné církve, po obnově původně patřil městu, nyní je již v majetku Moskevské patriarchie. V chrámu se nachází muzeum, které patří k Moskevskému městskému muzeu dějin města Moskvy.



Odkazy:
Oficiální stránky chrámu - v RJ a AJ

Zdroje: stránky chrámu, Wikipedie

2 komentáře:

  1. "kaménky vysypali cestičky" - strašný, jak doslovně tady platí "pošlapat něčí památku".

    OdpovědětVymazat
  2. já se nad tím taky zhrozila. nejsem sice stoupencem žádné církve, ale provést takovou ohavnost s místem, které je pro tolik lidí svaté, to bych si nedovolila. tím spíš, že místa pro náboženské stavby se nevybírají náhodně - vždycky mají v sobě něco mystického, dřív na nich třeba bývaly pohanská obřadní místa a podobně... jsou prostě určité body, svázané s duchovnem. pak se není co divit, že jim slavný Palác sovětů "padal na hlavu" a za žádnou cenu se ho nepodařilo dokončit.

    OdpovědětVymazat