středa 7. května 2008

Osud člověka


Film fežiséra Sergeje Bondarčuka z roku 1959 vypráví příběh Andreje Sokolova. Sokolov je obyčejný tesař, má ženu Irinu, staršího syna a dvě dcery... Jenže pak přijde druhá světová válka, a Sokolov je poslán na frontu. Projde si německým zajetím, kde stráví dva roky, než se mu podaří utéct. Ale ani po návratu k ruskému štábu není jeho útrapám konec. Za svoje zásluhy (při svém útěku unese německého důstojníka) dostává měsíc volno a vydává se za svou rodinou. Na místě bývalého domova nachází jen trosky a sousedé mu sdělí strašnou zprávu - jeho žena a obě dcery zahynuly při bombardování. Syn v té době nebyl doma. Když se vrátil a spatřil tu spoušť -odešel, a kam, to nikdo neví. Je rok 1944, válka pokračuje, Sokolov se vrací ke štábu. Po nějaké době přicházejí zprávy od syna, který se stal u vojska kapitánem. Nastává poslední den války - všichni se radují a oslavují její skončení. Uprostřed oslav si k sobě Sokolova zavolají velitelé, aby mu sdělili, že jeho syn byl zastřelen německým ostřelovačem.
Po skončení války se Sokolov vrací ke staré práci, navštěvuje nová místa. V jedné vesnici potká malého chlapce Váňu - sirotka, jehož matka zemřela při bombardování a otec zmizel beze stopy. Sokolov vyslechne jeho příběh a rozhodne se Váni ujmout. Váňa uvěří, že Andrej Sokolov je jeho znovu nalezený tatínek. Od té chvíle tito dva lidé, kterým válka vzala všechno, kráčí životem spolu.

Slavná je scéna z německého pracovního tábora. Sokolov si nahlas stěžuje na mizerné podmínky a je za to zavolán k veliteli tábora. Ten umí rusky a oznámí Sokolovovi, že ho za jeho drzost zastřelí. Ještě před tím mu však nabízí sklenici vodky: "Napij se ještě před smrtí za vítězství německých zbraní!"- "Já nepiju," vymlouvá se Andrej. "Nechceš pít za naše vítězství? Tak se napij aspoň na svoji vlastní smrt!" na to velitel. - "Za svoji smrt a vysvobození od strastí se napiju rád," praví Andrej a obrátí do sebe sklenici. Velitel mu podá na zakousnutí kus chleba, ale Sokolov ho odmítne: "Po první sklenici nejsem zvyklý zakusovat." Velitel mu tedy nalije další. Sokolov ji vypije, ale stále odmítá "zakusku". Až po třetí sklenici si uždíbne kousek chleba. Němec je jeho výdrží tak ohromen, že mu dá milost - a taky bochník chleba a kus sýra, o který se Sokolov bratrsky rozdělí s ostatními zajatými Rusy.

Hlavní roli ztvárnil sám režisér Sergej Bondarčuk.

Žádné komentáře:

Okomentovat