Je 12:45.
Sedím před notebookem, střídavě píšu a láduju se grečkou na sladko (pohanka). A vychutnávám si ticho prázdnýho bytu.
Zdrhla jsem ze školy už po 4 hodinách. Možná jsem mrcha, ale fakt je ten, že jsem zlikvidovala skoro všechny kapesníky co jsem měla s sebou a kvůli alergii už jsem skoro nemohla dýchat, takže to mě ospravedlňuje. Jinak už druhej den za sebou (ale včera jsem na to teoreticky měla právo, protože jsem se účastnila olympiády v AJ, a ta byla odpoledne a navíc v jiné škole, a než bych tam dojela, tak bych v sukni umrzla) nosím ve škole kalhoty. Dvakrát jsem v nich narazila na říďu... V prvním případě jsem se těsně před tím, než vešla do třídy, stihla narvat do lavice a ona tím pádem neviděla, co mám na sobě. Podruhý to bylo ve stolovce, a tady už šlo do tuhého, protože jsme seděly s holkama u stolu u dveří (Naďa měla taky kalhoty x) a říďa si, poté, co seřvala všechny přítomné za to, že při jídle žvaní, stoupnula k nám!!! Rozhlížela se po stolovce, koho by tak ještě seřvala a my s Naďou myslely, že snad nebudem moct odejít, protože jakmile se zvednem tak nás uvidí a rozčtvrtí na místě. Lola za nás odnesla talíře (měla šaty, takže se nemusela obávat žádné perzekuce), ale to bylo tak všechno co pro nás mola udělat. Dál už jsme jen mohly doufat v zázrak. Ředitelka už totiž dlouho neměla tak mizernou náladu. Z tohohle se jen tak nedostanem... Najednou řídě zazvonil mobil. Jako na povel jsme se s Naďou zvedly a zatímco telefonovala, proplížily jsme se jí za zády... Za dveřma jsme se daly do běhu.
Přemýšlím, co budu dělat s tou alergií. Ve škole je takovýho prachu, a navíc nedávno vymalováno, takže alergenů vážně dost a dost. Navíc je zima, takže se skoro nevětrá... No, nějak to snad přežiju, přinejhorším si zase nasadím nějaký "jedy" jak říká můj doktor imunolog, ale to je vážně krajní případ, protože ty léky jsou fakt strašná svinstva (což tvrdí i doktor...).
Ona, má gotická přítelkyně, leží doma s chřipkou. Vůbec se tomu nedivím, při tom jejím pracovním tempu... Od rána do večera v práci a o víkendu si pak rekonstruuje byt, takže vůbec neodpočívá.
Dost mi pořád zlobí ICQ, takže už na něj ani nechodím... Naposled se mi ani nešlo přihlásit xD Vážně děs.
Už nějak nevím, co bych psala dál, tak to tady utnu a půjdu se o něco pokoušet ve Wordu x)))
Žádné komentáře:
Okomentovat