Ve škole byla děsná nuda, a když jsem dočetla knížku, kterou jsem měla rozečtenou už od půlky minulého roku (stylem střídavě přerušované četby), natáhla jsem se po diáři. Udělala jsem si seznam knih, které jsem přečetla za tu dobu, co jsem v Moskvě.
Jsou to:
edice Drazí zesnulí: Elvis a jeho pánev (z anglického "Elvis and his pelvis", což se aspoň rýmuje)
Fred Uhlman: Opětné spojení ("Reunion" v originále, knížka, jejíž předání bylo samo o sobě jedním poetickým příběhem a jejíž název je pro mě symbolický)
J.K. Rowling: Harry Potter and the Deathly Hallows (asi od půlky jsem se začetla tak, že jsem chodila s nosem v knize a číst si i ve sprše mi zabránil jen fakt, že jsem nechtěla zničit vazbu)
Terry Pratchett: Monstrous regiment (Pratchett je můj bůh!!! Po přečtení tohoto titulu mi zbývá už jen jediná kniha, kterou jsem od něj nečetla - Poslední hrdina.)
Boris Akunin: Любовница смерти (první kapitolu jsem četla se slovníkem, pak jsem se začetla, slovník mi spadl za postel a zůstal tam až do konce knihy=)
Larisa Vasiljevová: Ženy v Kremlu (o těch už jsem se tu zmiňovala - jen jednu poznámku: tohle dílo na mě udělalo ohromný dojem a díky němu se na svět kolem sebe dívám zase trochu jinýma očima)
Mirjam Pressler: Bitterschokolade (příběh "ze života" pro ty, kdo se učí německy - slovník skoro není potřeba, všechno se dá pochopit z kontextu. Čte se dobře - autorka umí vtáhnout do děje x)
Anne Rice: The Vampire Lestat (dočteno dneska na literatuře, a naléhavě sháním pokračování, protože ten konec je něco, za co by autorka zasloužila... No prostě jsem napjatá!!!)
Když jsem se podívala na ten seznam, nejdřív jsem se zděsila. Za pět měsíců jen osm knih? To je teda hodně slabé, na to, jaký jsem náruživý knihomol! Nicméně pak jsem se podívala podruhé a uvědomila jsem si, že už čtu ve čtyřech jazycích. (Pravda, v němčině to zatím není nejslavnější, ale já toho Goetheho zvládnu! Když už jsem si ho koupila xD =) Moje cizojazyčné "skalpy" sice nejsou zatím příliš početné, ale vzhledem k tomu, že mamka dostala pod stromeček Akuninovy sebrané spisy a Riceová je autorka víc než plodná ( o Goethem ani nemluvím), je tady jistá aděje na zlepšení. Něco mi sice říká, že bych místo detektivek a upíráren měla číst klasiku, ale upřímně - na originál Dostojevského moje schopnosti nestačí a Shakespeare mě bere víc na jevišti než na papíře. (Goethe jako klasika stačí, ne?) Až na mě u zkoušek na vejšku uhodí, co jsem přečetla v anglickým originále, myslím, že mě za Riceovou nepochválí. Profesorka angličtiny na mě po sdělení, cože to čtu v angličtině, hleděla dost zvláštně =)
Pro mě je lepší číst Riceovou v originále i z toho důvodu, že v češtině na mě obsah jejích výtvorů doléhá silněji než v angličtině. Krátce řečeno, miluju ty její lyrické, zasněné scény plné ušlechtilch citů a nesnáším (ač mě to místy dost fascinuje - "Ty bláho, tohleto vážně píše ženská?! A je psychicky zdravá?") ta místa plná mrtvol a nechutností. Prostě - čtu, užívám si a děsím se přitom, co za zvrhlost na mě bude čekat na další stránce... Takže snad pochopíte, že si ty potoky krve radši vychutnám v originále, rozjímaje nad krásou anglického jazyka, obdivujíce se slovům, nad kterými mi v češtině lezou oči z důlků a dělá se mi šoufl.
Možná vás napadne, že je to přece to samé a nezáleží na tom, v jaké řeči. Mně na tom záleží. Jsou totiž výrazy a slovní spojení, která jsou... tak nějak nepřeložitelná. Anebo jdou přeložit, ale... nezní to tak lehce, tak dobře jako v originále. Tolik si to nevychutnáte! Nezasmějete se, neodložíte na moment knihu a neřeknete si: Tohleto je přece parádně vyjádřené, kde na to ti Angličané/Rusové/Němci/Francouzi/-doplň-libovolnou-národnost- sakra přišli?
I když bych se tím jednou chtěla živit, jedna moje část je jaksi PROTI překladům. Lidi si nejspíš neuvědomují, o kolik přicházejí, když neznají jinou řeč než svoji mateřštinu. Existují totiž pocity, momenty, věci, pro které v jedné řeči nemusí existovat výraz. A jak je potom vyjádříte? Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem - pravda do puntíku. Tímto apeluju na všechny, komu se tenhle článeček dostane do zorného pole: Učte se řeči! Nemáte vůbec představu o tom, nakolik vás to obohatí.
Žádné komentáře:
Okomentovat