úterý 8. ledna 2008

Logiko, zhyň.

Třeští mi hlava, takže sedám před blikající obrazovku počítače, abych si ještě víc zhoršila migrénu a rozhodila bolavou ruku. Dneska jsme si koupila boty. O číslo větší, ač jsem už jednou s takovou koupí zle pochodila a dušovala se, že větší už nikdy. Jenže ono je to těžký. Když člověk ty boty potřebuje... a líbí se mu... no, jsem zkrátka připravená trpět a dušovat se jako minule, že "tohle bylo naposled." Holt za blbost se platí.
Po dlouhé době jsem vlezla na aj-sí-kjů. A koukám, že mi píše kdosi neznámý, podle klikyháků, do kterých prográmek znetvořil azbuku, z Ruska. Komu jsem jenom dávala svoje ICQ? A tu mi to došlo. Halloween, klub Točka, dva podivní upíři... Ještě jsem pro jistotu kliknula na informace o uživateli. "Dima," konstatovala jsem poté bez velkého překvapení. Tak vida, ozval se... Trochu ho potrápíme s latinkou =)
Kromě bot jsem si ještě dneska pořídila kreslicí podložku a nádhernou knížku na deník. Škoda jenom, že je tematicky věnovaná Londýnu. Moskevskou verzi neměli x/
Abych učinila zadost infantilitě, skrývající se kdesi v hlubinách mé černé duše, rozhodla jsem se, že začnu sbírat berany, beránky, prostě, samce od oveček. Důvodů je několik - zaprvé, beznadějně jsem se zamilovala do beraního hrdiny jednoho ruského multíku. Zadruhé, s ovčí vlnou, jež mě hřeje už ve druhých botách, mám velmi pozitivní zkušenosti. A za třetí, chci ulehčit práci všem, kdo mají potřebu mi něco darovat (ať už je důvod jakýkoli). Namísto složitého vymýšlení mi prostě koupí něco beraního, případně ovčího, případně prostě s rohy x) A spokojení budou všichni =P


Tohleto je Baráš. Depresivní básník, propadající hysterickým záchvatům, ve chvílích dobré nálady ovšem spokojeně pobekávající, ve své plyšové podobě mi inspiraci a spásu přinášející x))) Zkrátka plyšový talisman a první kousek mojí sbírky, která bude určitě obsahovat všechno, co se mi tady s Barášem podaří sehnat (polštářky, klíčenky a tak dále x)))

Žádné komentáře:

Okomentovat