Tak jsem se po týdnu konečně vyhrabala z postele, kam mě srazilo zdejší zdravé životní prostředí, a pokouším se něco dělat. Blog mě potěšil - žádné negativní komentáře (vlastně vůbec žádné komentáře, abych byla přesná) a smrsknuté, deformované záhlaví. Ach jo. Jako by nestačilo, že si nedokážu poradit s počítačkou návštěvnosti (po 50tém pokusu ji sem umístit jsem to vzdala), teď mi ještě bude zlobit nastavení... Nebudu vám tady popisovat svoje eskapády, výsledek (nepříliš uspokojivý, ale dejme tomu) koneckonců vidíte sami. Vážně by se mi líbilo nějaké luxusní záhlaví, složené z několika obrázků, hozené do jednotného barevného tónu a proložené nějakým hezkým citátem. Jenže jsem levá, a navíc mám podezření, že na to existuje nějaký editor, a ten já přirozeně nemám.
Jsem trochu vyplesklá. Jednak z těch příšerných nočních můr, co mě pronásledují už asi týden (naposledy se mi zdálo o základce, dneska pro změnu o lidech, které vůbec neznám a z toho snu mám takový pocit, že je ani znát nechci o.O ) a pak taky z toho, jak se motám. Nenávidím, když se mi motá hlava a já nevím proč. Opilá nejsem (čím asi? to zdejší pivo nestojí za nic a o čerstvém vzduchu se tady taky mluvit nedá x), zfetovaná taky ne (leda čajem x), tak to asi bude počasím a tlakem. Mamka někde zaslechla něco o meteorickém roji - jo, tomu bych i věřila - mám pocit, že mi v noci přistál na hlavě.
Ale dost už fňukání. Něco trochu objektivního.
I když jsem člověk, který rozumí politice asi stejně jako jaderné fyzice (takže vůbec x), narazila jsem na internetu na celkem zajímavý článeček o proběhnuvších (tady v Rusku) volbách. Myslím, že stojí za přečtení a -možná i - za zamyšlení.
S tímhle se tedy loučím, a jdu se odpotácet do kuchyně x)
Žádné komentáře:
Okomentovat