sobota 17. dubna 2010

update 17. 4. 2010


Trochu jsem si pohrála s barvami a vytvořila nové záhlaví blogu. HTML neovládám a žádná jiná šablona se mi nelíbí, ale uvítám případné komentáře a tipy, jak zlepšit vzhled své stránky.
PS. Taky jsem se koukla nalevo a první co mě napadlo: "Kua, to je tagů, kdo se v tom má vyznat?!" Takže jsem provedla důkladnou čistku. Ještě než omdlím únavou - pochvalte mě někdooooo :)))

Obrázek k filmu Květ pouště - Liya Kebede


Waris Dirie (vpravo) a Liya Kebede, která ji hrála ve filmu.

Liya se v mnohém podobá Waris. Pochází z Etiopie, je úspěšná a světoznámá modelka a herečka. Angažuje se v pomoci africkým ženám a dětem. Vytvořila vlastní oděvní značku lemlem, určenou ženám a dětem, v níž všechny výrobky ručně vyrábějí lidé v Etiopii. Liya tak pomáhá rozvíjet lehký průmysl ve své zemi. Založila rovněž nadaci (The Liya Kebede Foundation), která se angažuje v boji proti novorozenecké a kojenecké úmrtnosti a rovněž úmrtnosti rodiček. Jejím hlavním zaměřením je Afrika, ale snaží se zajistit zdraví matek a jejich dětí po celém světě.

zdroje: ofilmu.com
desertflower-movie.com

Květ pouště

Jsem zničená... dojatá, otřesená, pohnutá, naštvaná, odhodlaná... zamilovaná... zoufalá a zároveň schopná všeho.
TOHLE je příběh, Příběh s velkým P. A co víc, povedlo se ho citlivě zpracovat ve filmu, což je, řekla bych, malý zázrak. Kritici se sice tváří všelijak, jenže tady nejde ani tak o tvoření uměleckého díla jako o poukázání na problémy, které hlavní hrdince Waris (a tisícům afrických žen a děvčátek) způsobila a stále způsobuje obřízka. Je to poukázání na tradice, které nás svazují, nás všechny, ať jsme Afričané nebo Evropané. Střet zkušeností a vědomostí africké kočovnice se západní kulturou. Podle mě je to natočené srozumitelně a jistá melodramatičnost, na kterou si stěžují kritici, k tématu naopak patří. Z mého pohledu, cokoli mě (a ostatní lidi v sále, kteří taky plakali) dovedlo takhle zasáhnout, rozhodit a přinutit přemýšlet, splnilo svůj účel.
Jsem jenom v šoku, že to dávají v tak málo kinech. Navíc o tom příliš lidí neví, rozhodně bych neřekla, že má tenhle snímek u nás dostatečnou propagaci. (Důkazem budiž fakt že jsem na netu nenašla český plakát k filmu ve slušné kvalitě!) A tak vás prosím - vykašlete se pro jednou na bezduché komedie a multiplexy, a běžte do artového kina, tenhle film stojí za to. Od scénáře přes kameru a hudbu po herecké výkony.

Trailer:


Hlavní hudební motiv:


oficiální stránka filmu

pátek 16. dubna 2010

Moskva

Protože některé z vás možná zavedou cesty do Ruska, uvádím zde odkazy na některá zajímavá místa. Případně prostě příspěvky, jejichž přečtení nebo jen shlédnutí by vám mohlo být nějak užitečné. Paleontologické muzeum v Moskvě, nákupní centrum Gorbuška, vlakem po Rusku a severní Evropě, Pitěr, Sankt Petěrburg a něco o jeho zajímavostech, Treťjakovský most a chrám Krista Spasitele v Moskvě, Mauzoleum, Treťjakovská galerie, Tuláci, Klub Točka anebo Co vás může potkat o Halloweenu v Moskvě=), Památky Moskvy, Moskva stručně, Ostankinský vysílač. Upozorňuji, že uvedené informace se vztahují k datu, které má ten konkrétní příspěvek. Na neustálé revize a aktualizace nemám čas, energii, ani money:)

Waris Dirie


Květ pouště - pravděpodobně jste zaregistrovali film nebo knihu, případně obojí. Film viděla moje mamka a ačkoli se o něm recenzenti nevyjadřovali zrovna pochvalně, vrátila se z kina jeho příběhem hluboce zasažená. Mluvila o tom asi týden a dneska mě poslala pro knížku:)
Waris pochází ze Somálska. Jako malá prodělala ženskou obřízku (u které je s podivem, že ji vůbec někdo z žen přežije, kvůli brutalitě toho zákroku, navíc prováděného v naprosto nehygienických podmínkách) a do třinácti let žila s rodinou životem kočovnice. Aby se nemusela provdat za několikanásobně staršího muže, utekla přes poušť a nakonec se dostala do Evropy... kde ji časem objevili pro modeling. Proslavila se a začala bojovat proti ženské obřízce. Ve své knize šokovala otevřeným vyprávěním o tom, co prožila... a co je pro západního člověka téměř nepředstavitelné.
Knížku ukořistila mamka, ale z toho co jsem zatím přečetla... jsem v šoku a strašně tu ženu obdivuju. Pro její odvahu, vnitřní sílu, odhodlání... a krásu.











s režisérkou filmu Květ pouště Sherry Hormann






back again

Moc dlouho mi to nevydrželo, že:)
Netuším sice, jak a kdy sem budu přidávat příspěvky, ale asi bez blogování nemůžu dost dobře fungovat.

sobota 6. března 2010

Dočasná pauza Mezi světy


Ano, čtete dobře. Vzhledem k tomu, že už nezvládám psát a publikovat kvalitní příspěvky, pozastavuju dočasně činnost svého blogu.
Tak dlouho jsem plánovala, že se zase do blogování naplno dám, ale nějak mi to nevychází. Což mě na jednu stranu mrzí, ale na druhou jsem ráda za všechny ty skvělé aktivity, které vyplňují můj volný čas, a o nichž vám snad někdy v budoucnu povyprávím:)
Možná už během léta, kdy mě čeká další výprava do dalekých krajů. Ptáte se kam?
Mezi světy přece, kam jinam :)

P.S.
Po letech jsem zase deník internetový vyměnila za poctivou vázanou linkovanou knížku, v níž si (natruc facebooku a jiným rádoby osobním stránkám) archivuju myšlenky, události, obrázky i fotky. Možná začínám být s přibývajícími léty sentimentální, ale spíš za to může pocit, že do mého života a soukromí nikomu nic není. Což sice všichni vědí a měli by to respektovat, ale přesto právě díky facebooku momentálně sílí trend sebepezentování za každou cenu. Což je docela fajn - koho by nebavilo dozvídat se o svých známých stále něco nového? Fajn, nahrajete svoje fotky, já se na ně kouknu, napíšete, co děláte, já na to zareaguju, nebo taky ne. Ale sama na to většinou nemám náladu ani sílu. A vlastně... Za svého pobytu v Moskvě jsem si internetu užila víc než dost.
Takže se mějte krásně, milí čtenáři. A zase někdy na shledanou :)