Tato pokladnice ruského umění se nachází v budově, která je sama o sobě tak trochu uměleckým dílem. Návrh pro její přestavbu do dnešní podoby totiž nenavrhl architekt, ale Viktor Vasněcov, ruský malíř, který se ve své tvorbě hodně inspiroval pohádkami.
Treťjakovská galerie vlastní nejdokonalejší a největší sbírku ruského umění na světě - přes 130 tisíc děl. Za svůj vznik vděčí Pavlu Treťjakovi, sběrateli a mecenáši umění. Treťjakov se narodil v roce 1832. Po otci zdědil prosperující továrnu v Kostromu a obchod v Moskvě, jeho vášní však bylo umění. První dva obrazy od soudobých umělců zakoupil v roce 1856, a od té chvíle svou sbírku stále rozšiřoval. Postupem času se rozhodl shromáždit díla ruských výtvarných umělců a založit skutečnou národní galerii. Rozrůstající se sbírkou nejprve zaplnil rodinnou usedlost v Tolmačích a když se rodina přestěhovala do Moskvy, obrazy ji následovaly.
Treťjakov jako jeden z prvních ocenil moderní ruské umění. Objevil řadu nových talentů, například Levitana či Serova. Když začal kupovat obrazy hnutí peredvižniků - Repina, Perova, Vereščagina, Surikova a dalších, začala být jeho sbírka skutečným centrem ruského výtvarného umění. V roce 1881 Treťjakov zadarmo sbírku zpřístupnil veřejnosti. Některá jím zakoupená a vystavovaná díla - s údajnou proticírkevní tématikou - pobuřovala tehdejší veřejnost, a musela být umístěna ve zvláštní místnosti, kde nebyla volně přístupná.
O velké vážnosti galerie ovšem svědčí fakt, že když se umělcova práce objevila u Treťjakova, byla pak uznána veřejností.
V roce 1892 Treťjakov svou úctyhodnou kolekci (čítající už 1287 maleb a 518 kreseb) věnoval městu Moskvě.
Po Treťjakovově smrti (1898) řídila galerii městem ustavená rada. Ta mimo jiné zařadila do sbírky staré ruské umění, ikony, které Treťjakov uchovával ve své soukromé sbírce. Radikální reformou a "poevropštěním" sbírky bylo přestavení exponátů do chronologického řazení podle doby jejich vzniku, namísto původního nepřehledného podle data jejich nákupu.
Žádné komentáře:
Okomentovat