Díky výše zmíněnému celodennímu pochoďáku jsem zaregistrovala žhavou knižní novinku.
Vyšel Harry Potter. Sedmý díl. V ruštině. Ze včerejška na dnešek. Má osm set stran, a když obětujete 199 rublů, bude vám s láskou říkat "Pane".
Možná vás to překvapí (za dvě stovky? no nekup to?!), ale nepořídila jsem si ho. Jednak pořád ještě umím líp anglicky než rusky, a jednak mě nedávno chytl hysterák, že už vůbec neumím německy, takže jsem si dneska optimisticky koupila dvě knížky v němčině... Mno, knížky... Znáte to, taková ta zjednodušená díla slavných autorů (v mém případě Goethe - Utrpení mladého Werthera) a pak příběhy, přímo psané pro lidi se základní slovní zásobou v dané řeči... Začala jsem tím druhým. Strhující příběh 15leté tlusté puberťačky Evy. Je mi té holky fakt líto, protože je osamělá a lidi se k ní chovají odporně jen proto, jak vypadá... Což pravděpodobně znamená, že aspoň trochu německy ještě umím... Až se provzlykám jejím tragickým osudem, popláču si u Goetheho. Moc si toho ze školy sice nepamatuju (znáte to, Alzheimer útočí v každém věku...), ale mám mlhavé tušení, že ani tohle není veselé počtení.Dneska jsem taky konečně sehnala ty dva pitomé sešity pro ruštinářku. Nechci tady nikoho pomlouvat (fakt ne? - ne. - nééé???- no tak jo, sakra! chci...), ale ta paní se chová dost zajímavě. Na začátku hodiny projde mezi lavicemi a zkontroluje, jestli máme sešity (což bývá v 11.A kámen úrazu), a pokud ano, tak zda jsou to sešity na ruštinu (kámen úrazu Nummer zwei X). Když už tedy sešit máte, a je to dokonce sešit na RJ, tak vás pochválí, nicméně - zřejmě, aby dokázala, jak je pečlivá a svědomitá - pak si trpitelsky povzdechne, sešit vám sebere a načmárá do něj aktuální datum a svůj autogram. Pokud už v sešitě datum náhodou máte, napíše ho na druhou stranu X) Lara z toho prostě šílí. (Já jsem první dva týdny školy šílela taky. Pak jsem z toho začala mít srandu a to se mě drží doteď. No řekněte - kdyby nebyla ta ženská takový magor, o čem bych tu teď psala? =))) Její hodiny probíhají taky pozoruhodně. Studenti po sobě běžně hází papírové koule nebo aspoň vtipné hlášky, pokřikují na učitelku a se zadostiučiněním se s ní hádají. Nemá totiž žádnou autoritu. Může někomu milionkrát zopakovat, ať vypadne ze třídy, že ho učit nebude (což v případě jiných učitelů znamená, že viník vděčně sbalí věci a skutečně vypadne), a on jen sedí a směje se jí do očí. Hlavní chyba té dámy je, že reaguje úplně na všechno, co se ve třídě šustne. Stačí, když někdo nahlas promluví, a ona přeruší výklad a hystericky začne ječet něco o tom, že jí z nás klepne. Naposled ztropila scénu kvůli tomu, že někdo hodil po třídě tužku a když se k tomu nikdo nepřiznal, prohlásila, že z ní sejme otisky prstů X) Co se týče těch sešitů - psali jsme kontrolní diktát (Hrůza! Představte si - ten můj byl úplně nejhorší ze třídy! ...tak mě napadá - není to třeba tím, že jsem v Rusku teprve dva měsíce? o.O X) do jakýchsi erárních sešitů, které ona teď chce nahradit. Logika jejího požadavku mi není jasná. Za jeden sešit, ze kterého jsme popsali jeden list, ona chce sešity dva? Lara prohlašuje, že minulý rok jí donesli takových sešitů asi šest a na její hodině pak neviděli ani jeden z nich. To zní jako fakt dobrá záhada - chci říct, co s nima teda dělá? Že by nějaký druh papírové diety? Nebo s nima třeba doma zatápí... Anebo si píše deník... O tom, jak jí 11. A pomalu, ale jistě přivede do hrobu... Anebo je prodává na černém trhu! Mohla bych ty svoje sešity nějak nenápadně označit a pak číhat, ve kterém temném podchodu se objeví... XDDD Pardon, asi jsem se nechala trochu unést ;) Mno, nemusím snad ani podotýkat, že jí ty sešity zatím donesli asi tři lidi...
Včera jsem se taky ve škole přiučila šikovnou vychytávku. Nazvala bych to "astmatický záchvat snadno a rychle". Jak jsem k tomu přišla? Mno, sedím si takhle v lavici, a najednou se mi chce strašně, ale strašně kýchat. Chvíli lapám po dechu a čekám, kdy to konečně přijde - a ono nic. Všimla si toho třídní kráska Lena a začala zjišťovat, co to sakra vyvádím, a jestli se jí náhodou nesměju. Vysvětlila jsem jí, že ne, protože momentálně kýchám. Vykulila na mě modré kontaktní čočky. "Почему?" V duchu zapláču nad tak blbým dotazem a odvětím: "У меня алергия!" Když mě ještě donutí ze sebe bolestně vysoukat, na co všechno jsem alergická, po tváři jí přeběhne poťouchlý úšklebek. "У тебя есть салфетка?" zapátrá, zda by mě mohla připravit o papírový kapesníček. "Да," zavrčím, neb nechápu - jsem to koneckonců JÁ kdo tu má alergii, ne? Protože je ale nutné být s třídními favoritkami zadobře, ten blbý kapesníček pro ni vyhrabu a podám jí ho. "Смотри," pobídne mě spiklenecky, a dodá ještě něco, čemu nerozumím. Lara vedle mě celou scénku pozorně sleduje. "Bude simulovat kejchání," vysvětlí mi a já překvapeně sleduju, jak Lena roluje jeden roh kapesníčku, až z něj udělá tenkou špejli. Tu si pak strčí do nosu, a nejspíš až někam do dutin, protože účinek je okamžitý. Zrudnou jí oči, začne slzet a lapat po dechu. Vytáhne si kapesníček z nosu a hromově kýchne. Celá třída nadskočí, ruštinářku málem trefí. "Будь здорова," popřeje třída sborem obdobu našeho "Zdravíčka" a Lena se se slzami v očích statečně usměje na tiše zuřící učitelku. "Алергия." řekne.
Poznámka na konec - za případné chyby v RJ se omlouvám... Ale znáte to, ne - žádnej učenej z nebe nespad...
Žádné komentáře:
Okomentovat