Na gotiky mi nešahejte!

17. září 2007, pondělí, Moskva

Jsem nemocná. Což znamená, že momentálně trávim dny v posteli s Terrym Pratchettem, anebo válením na gauči a civěním na Červenýho trpaslíka.... (pro ty, kdo v ani jednom případě nevědí, o co jde, a vyděšeně valí oči - Pratchett je jeden z nejprodávanějších spisovatelů současnosti, a Červený trpaslík zase kultovní seriál... Je to teď lepší?)
Dneska ráno jsem se tedy se značným úsilím vyhrabala z postele (navštívit místo, na které i prezident musí pěšky) a shledala, že mamka hledí na obrazovku televize, kde zrovna běží už zde jednou zmiňovaný "Módní prigovor".
"Dneska tam mají gotičky a nadávají jim," popřála mi dobrého rána. Protřela jsem si oči, nasadila brejle, kterým by také prospělo něčím otřít, a zadívala se spolu s ní na televizní exhibici Slavy Zajceva. Jedna z gotiček, kamarádka obžalované, zrovna vysvětlovala porotě, co to vlastně znamená být gotik a odkud se tenhle styl vzal. Z výrazu jejich xichtů jsem usoudila, že to nepochopili. Plamenná řeč obžaloby mě ujistila, že tomu tak skutečně je. Stačilo pět minut a začala jsem tu ženskou vážně nesnášet. Řeči typu - "to jste se inspirovala Garim Potěrem?" a "nemůžete pořád hledět do minulosti" (to jsem nepochopila - že by narážka na středověký vzhled gotiků? anebo ještě neumim tak dobře rusky a něco mi uniklo? to spíš... X) způsobily, že jsem si připadala ještě o něco nemocnější.
Gotička, kterou "soudili", byla do pořadu přivlečena svou babičkou (která podle mě neměla vůbec co říkat, protože byla prozměnu odhlavy až k patě oděna v šedé) a měla blond vlasy, červený korzet a vůbec hadry, pro které bych vraždila... X) Tvářila se docela nešťastně. Nedivila jsem se. Když si někdo, kdo se našel v určitém stylu a dovedl ho k dokonalosti (vážně měla to oblečení dokonale vychytaný...), vyslechne kecy o tom, že je moc mladej na to, aby ignoroval módu, a že by měl číst módní žurnály (ty voe, gotička bude číst Elle, už to vidim...), musí mu asi připadat, že se dostal mezi mimozemšťany. Zajcev aspoň prohlásil, že černá je barva inteligence. S tím teda souhlasim... Ale jinak měl taky hrozný připomínky. (On, kterej se sám s oblibou vymyká stylům a oblíká se jako středověkej gotik, má tak co mluvit..) O korzetech prohlásil, že hraničí s pornografií (že by profesionální řevnivost? kritika korzetu, kterej navrhl někdo jinej? ;). Mno, pomineme teď všechny ty nemístné řeči a přikročíme k tomu hlavnímu. A sice, co s chudákem gotičkou Annou provedli stylisti. Vyslechla si obvinění, že se neumí radovat ze života (tohle klišé si snad musel někdy vyslechnout každý gotik...), a pak byla, k velké radosti její Výsosti šedé eminence, přeměněna v poctivou, naivní dylinku...
Blonďaté lokýnky, fialová sukýnka, pestrý svetřík... Chudák *teď už bývalá* gotička vylezla na molo, došla k zrcadlu a málem se rozplakala. (ti chudáci se totiž do té chvíle, než vyjdou před kamery, nevidí...) Obžaloba něco plácala o tom, že to, co má teď na sobě, se hodí k jejímu "typu", na což Anna namítla, že to je možný, ale že to není ona. Šedá eminence, gotiččina babička, byla s výsledkem proměny spokojená, jen se domnívala, že to pro nebohou vnučku asi byl šok a že na ni měli jít trochu pomaleji... Anna uznala, že poslední model, který na ni navlékli (modrofialové šaty) jí sluší, nebyla jím ale nijak nadšena. Hlavně tedy proto, že fialovou barvu nesnáší... Nakonec Slava vyzval diváky, aby hlasovali, zda sejim víc líbila Anna-gotička, anebo Anna-dylinka... O pouhých pár procent zvítězili stylisté.
Nemůžu si pomoct, ale napadá mě k tomu jediné: zase jednou zvítězila ignorantská většina nad oduševnělou menšinou... A vlastně mě napadá ještě něco - tenhle pitomý pořad už si v životě nepustím. Na gotiky mi nešahejte!